Delfy
Asi 150 km od Athén na úpatí Parnassu s impozantním výhledem do údolí leží jedno z nejznáměnších míst Řecka Delphy.
Podle antické mythologie zde byl střed světa - omphalos (pupek).
Delphy dnes
Vstup do vlastního posvátného Apollonova okrsku vede vzhůru takzvanou Svatou cestou, původně lemovanou pokladnicemi pro dary orákulu. Nejlépe se dochovala pokladnice Athén. Z majestátního Apollonova chrámu se zachovalo už jen několik dórských sloupů. Z hlavní části chrámu (celly) se vcházelo do vnitřní svatyně (adyton). Zde, sedíc na trojnožce, Pythie pronášela své věštby, většinou v podobě nesouvislých výkřiků, které do veršů překládali kněží. Vlastní výklad takové věžtby již záležel na tazateli.
Stranou od věštírny stávala kruhová stavba Athénina chrámu (Tholos) ze 4. stol. př. n. l.. Dodnes ze z něho zachovaly tři sloupy v dórském stylu.
K okrsku patřilo ještě divadlo a velmi dobře zachovaný stadion.
Historie a význam Delph
Podle legendy zde bývala věštírna a svatyně bohyně Gé - Gaii, střežená dračim bohem Pýthónem. Pýthón byl přemožen a zabyt bohem Apollonem, který si následně ponechal i původní svatyni. Na půmátku tohoto činu se tu pak pořádaly slavnostní sportovní, hudební a divadelní hry Pýthie.
Největšího významu dosáhla zdejší věštírna v 7. - 6. stol. př. n. l.. Její význam byl především politický. Žádný král ani jiná významná osoba se neodvážila začít válku, uzavřít sňatek, nebo přijmout jakékoliv důležité rozhodnutí bez věžtby z Delph. Už v klasické době však význam věštírny postupně slábl a definitivní konec představoval zákaz pohanských kultů ve 4. stol. n.l..
Video z Delf: