Parthenon, vzácná památka z bílého mramoru z období 5. století před naším letopočtem, je dominantou athénské Akropole. Jeho největší chloubou bývala kdysi socha obřích rozměrů bohyně Athény, patronky města. Vytvořil ji sochař Feidiás, který použil slonovinu a pravé zlato, a dal vzniknout dnes již zaniklému unikátu, který se řadí mezi sedm divů světa. V průběhu pestrých, a ne vždy růžových dějin, byl Parthenon používán k různým účelům – kromě náboženského poslání (dokonce i pro potřeby křesťanství) byl užíván jako městská pokladnice a také jako skladiště střelného prachu, což se mu stalo z velké části osudným, neboť exploze na sebe nenechala dlouho čekat a monument značně poškodila.