Slavné starobylé Mykény najde každý milovník historie pátrající po stopách dávných věků a civilizací ve východní části poloostrova Peloponés směrem do vnitrozemí. Mykény byly významným centrem ranné řecké kultury, která zde vzkvétala po pět staletí mezi roky 1600 a 1150 př. n.l., kdy náhle z dosud neznámých příčin zanikla.
Obdivovat tu může zbytky obvodových zdí tehdejšího masivního opevnění známého jako "kyklópské hradby", do města se vstupuje slavnou Lví bránou cca. 1260 př. n. l.. s šelmami vytesanými nad vstupem. Z pevnosti bylo možné ovládat nejen nejbližší okolí, ale i horské průsmyky až ke Korintskému průplavu. Mykémy měly neobyčejně vyspělou architekturu. Královský palác, jehož zdi i podlahy byly zdobeny malbami, obklopovaly soukromé domy, v některých případech dokonce třípodlažní.
Na archoologickém průzkumu se vysokou měrou podílel legendární objevitel Tróje Heinrich Schliemann. Roku 1876 objevil šachtové hroby z 16 stol. př.n.l., kde nalezl 19 koster obklopených bohatou pohřební výbavou v podobě zlatých šperků, bohatě zdobenými bronzovými zbraněmi a zbrojí, zlatými i stříbrnými nádobami a v neposlední řadě objevil nádhernou zlatou masku, kterou označil jako Agamemnónovu. (Ve skutečnosti je o několik století starší.)
Dochovaly se stovky hliněných destiček zachycujících společenské a hospodářské zvyklosti.
Mezi známé památky Mykén patří i Atrova pokladnice. Je to největší z tzv. úlových hrobů, které se stavěly v letech 1400-1200 př. n.l.. Jednalo se o kruhové stavby zděné z mohutných kvádrů, které se směrem ke špici postupně sbíhaly. Tvarem tak připomínaly lidové úly. Tyto hrobky byly bohužel v minulosti zcela vykradeny a z pohřební výbavy se zde nedochovalo nic.
Značnou část památek nalezených v Mykénách můžete obdivovat v Národním archeologickém muzeu v Athénách.